|
Základní informace
Jméno: Göya [Gója]
Pohlaví: ženské
Věk: s bídou 17
Rasa: půlelf (otec člověk, matka elfka z kmene Nakra)
Jazyk: Örlesai, ačkoliv nemá zrovna velkou slovní zásobu. Prostě takovou typickou pro ty nejchudší vrstvy (ne vulgární). Některé věci by třeba ani nedokázala pojmenovat.
Povolání: Utajovaná adoptivní dcera, tudíž se živí sběrem lesních plodů, bylinek, kořínků, zkouší lovit drobnou zvěř a ryby, učednice u své macechy
Rodina
Göya o svém pravém původu nic netuší (míšenství si samozřejmě uvědomuje). Ani Morana neví nic o rodičích opuštěného půlelfátka. Smutnou pravdou však je, že se Göya narodila jako výsledek jednoho z nevalných lidských rysů, kvůli kterým je tato rasa zatracována. Vlastně celkově byl Göyin lidský otec soubor těch nejhorších vlastností, jež může lidská povaha nabídnout. Patřil mezi spodinu společnosti, byl násilníkem, opilcem, vrahem, vyděračem, hazardérem a vlastně vším, co vám nejhoršího na mysli může vytanout. Pro svojí bídnou pověst putoval z místa na místo jako bezejmenný psanec, aby jej spravedlnost nedostihla. Nevyznačoval se ale žádnou důvtipností, kterou byste očekávali od každého člena zločineckého syndikátu, i kdepak, nechával za sebou hromadu krvavých stop s dluhy, jenže díky své neobvyklé síle a houževnatosti se dokázal probít na svobodu. Avšak i v Ietherii se občas spravedlnost usměje a dá bídákům co proto, v tomto případě se vyjevila coby srážka s podobně stavěným kovářem, který velice zručně dokázal ovládat nejen pěsti, nýbrž též železnou palici.
Za to Göyina biologická matka zakusila hrubou nespravedlnost světa, když v nesprávný okamžik nesprávně došlápla na větev a zřítila se tak vstříc nejhorším chvílím svého života. Drobná elfka z kmene Nakra se velice ráda vydávala daleko od své vesnice, kvůli lovu, zvědavosti a vzpírání se zákazu toulat se. Patřila mezi dobré lovkyně, jež byste sotva postřehly v koruně stromu nad vaší hlavou, ale čas od času dokázala nešikovně zakopnout sama o sebe. Jednou se proto stalo, že ocitla se u hranice lesa, kde pozorovala nebezpečně se přibližujícího člověka. Již od prvního pohledu shledala, o jakého pokoutného živla se jedná, proto se chtěla ujistit, by mezi kmeny nevstoupil. Tiše postupovala ve větvoví, vkládajíc si zkušeně šíp do tětivy, jakmile neomylně shledala, kam kroky vetřelcovo vedou. Tolik zaujatá mířením, však šlápla na slabší větev a propadla se kus od sledovaného. Možná, kdyby si nevyrazila dech, zachránila by se. Osud si s děsivou škodolibostí ale usmyslel jinak.
Tak na zemi před děsivě shlížejícím mužiskem se svíjela elfka bez dechu a už byla vláčena do nejbližšího křoví. Trvalo to trýznivou věčnost, přičemž naděje na život vyprchávaly s další uštědřenou ranou. Jistě by se zneužitá elfka rána nedožila, naštěstí se ale někteří z kmene rozhodli vydat se jí hledat. Byla zachráněna... společně s nechtěným outěžkem pod rozervaným srdcem.
Morana- Göyina adoptivní matka, žijící osamoceně u řeky Jat’uhai, blízko vesnice Mělá. Tato čiperná, lehce obtloustlá žena bydlí ve svém domku stlučeným z chatrných prken samotná, neb o svého manžela přišla po vleklé horečce, kterou se jí nepodařilo vyléčit. Jejich manželství zůstalo nenaplněno, proto bez váhání přijala sirotka zanechaného na svém prahu. Uvědomujíc si však smíšený původ děvčátka, vychovávala ji potajmu, okolním zrakům skrytou. Je místní pradlenou, švadlenou, kořenářkou a porodní babkou.
Původní bydliště/bydliště: Domek u vesnice Mělá, nyní Kersk s přilehlým okolím
Vzhled a kondice
Na první pohled byste o této půlelfce řekli, že je to umouněná cácorka. A ani ty další, by vám tento názor nevyvrátily. Ba naopak, všimli byste si větší zanedbanosti, než se zprvu jevilo. Inu, Göya je ryzí přírodní typ, který se koupe jen, když si vzpomene, což se nestává zrovna často, natož aby se kamarádila s mýdlem či kartáčem. Takže oválný obličejík lemují zacuchané, krepaté vlasy trčící do všech směrů, dle potřeby zubatě seříznuté tak, aby nepřekážely. V opravdové nouzi si je Göya zavazuje provázkem do volného ohonu, nejčastěji je ale nechává vířit kolem hlavy bez ladu a skladu. Pravá barva rozevlátých pramenů se schovává pod nánosem prachu, proto se jeví jako matně kouřově černé, pokud by však půlelfka podstoupila očistnou proceduru v lázních, zjistilo by se, že jsou indigově tmavě modré, téměř černé s modravými odlesky, lehce se vlnící v bohatých kadeřích. Právě díky hustotě si Göya nemusí dělat těžkou hlavu s odhalením zašpičatělých ušisek- ani lidské, ani elfské. Co však bije do očí, jsou právě oči. Každé je totiž jiné barvy, pravé světle modro fialové, levé kopíruje odstín vlasů, kteroužto podivnost jistě podědila po matce, takže pokud by se s ní někdy potkala, nemohla by zůstat na pochybách, kdo před kým stanul. Nosík pak má malý jako knoflíček, rtíky úzké, bledé a tu a tam popraskané.
Postavově se Göya řadí mezi vyzáblíky, protože v chudých poměrech se moc jídla nevyskytuje, ani pokud si na přilepšenou chytíte veverku. Přesto vyšší výška a širší ramena dávají tušit, že při dostatku kvalitní stravy by z ní jistě vyrostla ženská schopná urazit nejednomu dřevorubci fackou hlavu. Celkově díky neustálému pobytu venku, kde je odkázaná sama na sebe, patří k jedincům s vypracovanými svaly a pružnými šlachami. Nohy i paže má silné natolik, aby se na ně dokázala spolehnout i v krajní nouzi. Šplhá, plave, běhá, ovládá právě tolik, kolik je pro přežití venku potřeba.
Oblečení: Celoročně jeden oděv skládající se z pytlovitého kabátce s aplikacemi z liščí kůže (krytí ramen a krku), plátěných kalhot, haleny, slaměných sandálů a tlumoku. Pokud botky prochodí, buď jde bosky, nebo si uplete nové. Celkový dojem je dosti nevalný, chudobný a nuzný, samá záplata.
Povaha a záliby
Pokud by se měla Göya vystihnout jedním slovem, nejvhodnější označení jest podivínka. Protože od miminka byla vychovávaná pouze Moranou a s žádnou jinou lidskou/elfí bytostí nepřišla do styku, velice se upnula k přírodě, která jí poskytovala potřebné rozptýlení a vychování. Sice se od Morany naučila mluvit obecnou řečí, přesto se příliš ke slovům neuchyluje. Svět kolem sebe bedlivě sleduje, občas naklánějíc hlavu jako nějaké zvířátko, až budí dojem pozorování za hranicí viditelného, jakoby snad dokázala odečíst, co za osud se na vás chystá nebo jaké nejskrytější tajemství v sobě nesete. Spolu se zvláštním zbarvením očí může budit velice nepříjemný dojem, během kterého vám přejede mráz po zádech, a radši byste se ztratili za nejbližší roh. Vlastně po delším pozorování je vidno, že se Göya uchyluje spíš ke zvířecímu chování, které si odkoukáním osvojila, než humanoidnímu.
Göya je nejradši sama v přírodě, zde se cítí nejlépe, zde může být svědkem těch nejúžasnějších počinů, zde je přijímána bez předsudků. A jakoby ji sama matička země přivinula do svého náručí, dokázala si Göya osvojit spoustu užitečných dovedností. Od rozpoznávání květeny (ví, co které bylinka způsobuje, název ale opravdu netuší) a zvířeny, přes stopování, lov do primitivních pastiček a využívání mnoha dalších darů a objevování nových informací, za něž nikdy neopomněla poděkovat, byť ne slovy, ale pocitovým vděkem.
Göya patří mezi zvídavé, bezelstné bytosti. Nikdy by nikomu nedokázala ublížit, leda by se musela sama bránit. Navzdory svému původu nezatracuje ty, jenž jí považují za prašivého míšence, vlastně k nim dokáže být velice soucitná, byť někdy jí hlavinkou probleskne nevinná škodolibost ve formě natlučeného zadku po uklouznutí na mokré dlažbě, pokud je na ní někdo opravdu nepříjemný a kousavý. Oplývá notnou dávkou empatie, ačkoliv se příliš často ke chlácholivým slovům neuchyluje. V jejím případě postačí výstižný pohled či jinak předvedené gesto, aby došel dotyčný k upokojení. Velice ráda si sama pro sebe brouká. A kdyby začala zpívat, stydět by se rozhodně nemusela.
Historie
Göyina historie se začala odvíjet od okamžiku temného setkání rodičů. Zatímco otec si po vybití odešel po svých, aby se dospěl do následující vesnice, shodou okolností Mělé, kde obtěžoval místní kovářovu ženu, což se mu stalo osudným, polomrtvou elfku spěšně odnášeli její druhové zpět do vesnice. Zbitá, zakrvácená, ponížená, vyděšená, v takovém stavu ji předložili před místního šamana, který se musel uchýlit ke kouzelnému zpěvu, by nebožačku ze spárů smrti vyrval. Spolu s podáváním léčivých odvarů se mu nakonec elfku podařilo zachránit, a nejen ji. Zanedlouho vyplynulo na povrch, jakým „darem“ byla podarována, takže snahy na vše zapomenout přišly v niveč. Obtěžkána nechtěným mateřstvím, málem se zbláznila, nevěda, co si počít. Nedokázala v sobě zabít rostoucí plod, přesto dítko ve svém lůnu proklínala a štítila se ho. Ani ona, ani ostatní z vesnice si důkaz lidské zvrhlosti nechtěli ponechat ve svých řadách, přesto si nikdo nechtěl vzít na svědomí smrt novorozence. Proto náčelník kmene rozhodl, že poskvrněné dítě přenechají právoplatnému otci, totiž osudu. Tak bylo rozhodnuto a po porodu zdravé holčičky, byl plán vykonán.
Vzal si jej na starost právě šaman, neboť nesouhlasil s verdiktem poslat dítě po divoké řece, což znamenalo jistou smrt, i když si nad tím celý kmen umyl ruce, vždyť mu dali šanci na přežití. Díky svému předchozímu putování velice dobře věděl o Moraně, dobrotivé ženě, která byla asi největší šancí na přežití nechtěného půlelfa. Tak zanechal v košíku na prahu chatrného obydlí dítko, sám skryt rouškou nejtemnější části noci před svítáním, protože věděl, že zanedlouho půjde pradlena podojit kozu a na sirotka tudíž brzo narazí.
Stalo se, jak předpokládal, a po prvotním šoku, o co málem zakopla, už si odnášela košík s nečekaným pro ní požehnáním do světničky. Jen letmo se rozhlédla, aby poté plnou usměvavou pozornost věnovala díťátku. Samozřejmě hned poznala, proč je robátko nechtěné, když v sobě mísilo prvky lidství i elfství. Sama tomu nepřikládala však význam. Bohové ji konečně obdařili potomkem, tak se o něj postará, jak nejlépe bude moci. Krmila holčičku kozím mlékem s medem, neboť sama se tohoto úkolu zhostit nemohla, a pojmenovala ji jménem, o kterém soudila, že v sobě nese sílu, tolik potřebnou pro budoucí život míšence.
Veškerou výchovu prováděla potají, s čímž byla Göya od počátku obeznámena, ačkoliv zprvu tomu příliš nerozuměla. Jak ale začala objevovat vstřícnou náruč okolní přírody, začala se sama vytrácet i v době, kdy nemusela. Přesto k Moraně tíhla jako skutečná dcera k matce. A Morana chovala k děvčátku jen ty nejryzejší city. Snažila se jí naučit všemu, co sama znala, i když se jednalo pouze o slovní předávání zkušeností, protože neuměla číst, ani psát. Jen trochu počítat, aby si dokázala přepočítat mince za poskytnuté služby, ať už se jednalo o praní, pomoc u porodu či navážení toho či onoho koření.
Léta poklidně ubíhala, avšak jednou se Göya příliš zabrala pozorováním kachen, takže ji spatřili vesničané na lovu. A tento okamžik stal se převratným, neboť se začalo po podivné osobě pátrat. Svým divokým vzhledem totiž Göya budila strach a ten bylo potřeba z vesnice vyhnat. Proto se rozhodla odejít do světa, aby Morana nebyla vystavena veřejnému lynči, že se ujala nečistého míšence z lesa.
Tak se Göya vydala potajmu vstříc širému světu, neboť chtěla ušetřit Moranu bolestnému loučení. Ani jí samotné z té představy nebylo dobře, ovšem pokud chtěla oplatit onu nezměrnou dobrotivost, musela se nyní vydat na pouť mezi lidi roztodivné povahy. Věděla však, že přes veškeré křivdy, které by jí mohly na pouti potkat, útěchu vždy nalezne v ševelivém větru, pod kurunami stromů nebo při pohledu do očí zvířecích obyvatel.
Rozšiřující informace
Víra: Odjakživa vedena k víře ve čtyři bohy, sama se však Göya víc přiklání k víře v přírodu a jejím ve své měnivosti ustáleným zákonům.
Inventář: Co má na sobě, pár měďáků, nůž, několik proužků sušeného masa, okoralý krajíc chleba, vak na vodu, provaz, brousek, křemeny na rozdělání ohně, šitíčko, bylinky na utěšení koliky
Fyzické dovednosti: Göya je fyzicky zdatná asi tak, aby dokázala přežít v drsných přírodních podmínkách. Nechybí jí houževnatost, vytrvalost ani potřebná síla s pružností. V ničem vyloženě nevyniká, ale nepřízeň jí rozhodně neskolí. Zvládne používat účinně nůž, i jej přesně vrhnat.
Sociální dovednosti: V podstatě nulové. Zná jen Moranu. Nezbytné interakce během cestování se nedají vůbec počítat.
Magické dovednosti: Neví o nich, i když by příslušnost k elfské rase mohla poskytnout nějaký ten předpoklad.
Ostatní dovednosti: Má opravdu vyvinutou a vypilovanou intuici. Je takřka nemožné, aby jí někdo sledoval, aniž by si to uvědomila. Tento vnitřní hlásek dokáže našeptávat, kudy by se raději neměla vydávat a komu je lepší se vyhnout. Od malička musela být neustále ve střehu, takže si dokáže všimnout i jemných odchylek, skoro jakoby pochytila tento um vycítění od ostražité zvířeny. Svými pokusy a omyly si vypěstovala odolnost vůči otravám, když zkoušela roztodivné listy či barevné plody ve víře, že jsou léčivé. A možná byly, jen neodhadla správnou dávku.
Od Morany se naučila, jak správně vyprat oblečení, zalátat díru, přišít knoflík, prostě si vyspravit oděv, dokud se totálně nerozpadne v prach. Stáhne kůži, vydělá, naporcuje a usuší maso. Dokáže si obstarat lovem jídlo, nabrousit čepel, rozdělat oheň, uvařit vývar, nebo taková podobně jednoduchá jídla, hoď do vody a vyndej, až nastane vhodná doba.
Má základy v kořenářství a ve znalosti důležitých léčivých bylin, i těch jedovatých, což kolikrát sama zažila na vlastní kůži.
P.S.: Nedokážu přesně vypsat, co Göya ovládá, ale snad se to dá z celé karty odvodit :33
|
po opravě drobné chybičky už nevidím žádný problém.
Vítej ve hře!