Sakha
Jakkoli by se mohl svět Iškatrahu zdát diametrálně odlišným od světa, jak ho známe, je zde paradoxně jen jediná věc, která tyto dva světy odlišuje – a tou je energie nejčastěji známá pod jménem sakha.
Definice Sakha je všudypřítomná energie vyskytující se v různé koncentraci po celém Iškatrahu. Spíše než o jednolitou plochu se jedná o hustou síť uzlů a proudů o různé síle. Ve výsledku takřka není možné natrefit na místo, kde by se sakha vůbec nevyskytovala, na druhou stranu existují místa, kde lze tuto energii nalézt v daleko hojnějším množství. Z fyzikálního pohledu se jedná o velmi specifický druh částic velmi hrubě přirovnatelných například k elektronům či fotonům. Ve světě Iškatrahu se jedná o sílu tak přirozenou a samozřejmou jako je třeba gravitace či existence elektřiny. Sakha nicméně velmi zásadním způsobem odjakživa ovlivňovala zejména vývoj života v Iškatrahu, což se odrazilo v přítomnosti tvorů tak odlišných od našeho světa, jako jsou démoni, spirita či plantoidi – zvláštní přechod mezi živočichy a rostlinami. Zcela neopomenutelné jsou pak kouzlotkalectví a šamanismus, dva obory, jejichž existenci sakha samotnou svou přítomností umožňuje. Sakha je přirozeně neviditelná, nelze ji vidět, slyšet ani cítit; mnozí badatelé zejména z řad kouzlotkalců nicméně hovoří o prchavých dojmech jako je nenápadné brnění těla (zejména v prstech) při využívání sakhy, případně o modrofialových či naopak nazelenalých odstínech. Nakolik jsou tyto zvěsti pravdivé a nakolik se jedná jen o halucinace způsobené zvláštním stavem mysli však dosud není zřejmé.
Kouzlotkalectví Velmi zvláštní obor zabývající se využíváním sakhy ve všech myslitelných směrech se nazývá kouzlotkalectví. Jedná se vlastně o způsob uchycení proudící energie a jejího tvarování do požadované podoby a účinku – doslova tedy o tkaní kouzel. Existuje několik možných způsobů vytváření kouzel. Nejzákladnějším je přímé tkaní kouzel, tedy formování sakhy pomocí pohybů rukou a gest, přičemž je zároveň zapotřebí silné soustředění mysli. Takto lze kouzla vytvářet při přítomnosti přirozeného talentu nebo zprostředkovaně s pomocí kamenů saari – ty jsou ostatně možné i pro další způsob využívání sakhy, jímž je užití amuletů, talismanů či klíčů. Konečně sakhu lze uplatnit i při výrobě nejrůznějších lektvarů, odvarů a mastí, a to zejména přidáním materiálů, které tuto energii přirozeně obsahují – nejčastěji se jedná o části těl démonů a spirit. Velice specifickým způsobem využívání sakhy je šamanismus, který je však natolik odlišný od jakýchkoli dalších oborů kouzlotkalectví, že bývá obvykle postaven zcela samostatně.
Šamanismus Ač sami šamané využívání sakhy vehementně popírají, jejich schopnosti jsou v současné době vysvětlovány právě bezděkým využíváním této energie; jedná se však o využívání tak specifické, že šamanismus bývá jen někdy a velmi vzdáleně přirovnáván ke kouzlotkalectví, pokud vůbec. Hlavní náplní života šamanů je zpracování bylin, tvorba odvarů a mastí a léčení potřebných – to vše probíhá zpravidla zcela nemagicky. Šamani nicméně oplývají velmi zvláštními dovednostmi, které, byť je nevyužívají nikterak často, rozhodně stojí za zmínku. Pozoruhodné je už hluboké duševní pouto se zvířecím společníkem zvaným ket-tha a samotné mluvení se zvířaty vůbec; není nejmenších pochyb, že většina živočichů neoplývá takovou inteligencí, aby byla schopna se dorozumět, dochází zde pravděpodobně k oboustrannému myšlenkovému spojení, které nejenže umožní šamanovi nahlédnout do mysli daného tvora, ale umožní i zvířeti napojit se na mysl šamana, díky čemuž je schopno vyjádřit slovy své myšlenky. Zcela zvláštní jsou pak ojedinělé a velmi působivé zásahy šamanů do běhu okolního světa. Může jít o popohnání klíčící rostliny či o vytvoření plamínku, ale existují zvěsti i o šamanech, kteří dokázali přivolat mohutnou bouři či způsobit lokální zemětřesení, a to skrze píseň k duchům země, jak šamani tvrdí. Daleko pravděpodobněji se však jedná o napojení mysli na proudění sakhy, které šamanům umožňuje tuto energii formovat někdy ještě efektivněji, než jak to dokážou kouzlotkalci – i když sami šamani k takovýmto zásahům přistupují jen velice vzácně.
Eraníella Napojení mysli na proudění sakhy se zdaleka nevyskytuje jen u šamanů. Částečně tuto zvláštní dovednost využívají i zkušení necromágové, i mezi neškolenými lidmi se ale vzácně vyskytují jedinci, kteří touto schopností oplývají. Obecně jsou nazýváni snovými poutníky a jejich mysl se na tok sakhy napojuje mimovolně jen někdy během spánku. Právě tento typ spojení je nejhlubší možný a snoví poutníci se takto dostávají do jakéhosi "snového světa" zvaného Eraníella. Ve skutečnosti se jedná o podvědomé vize, způsob, jakým mysl jedince zpracovává spojení se sakhou. Faktem nicméně zůstává, že v Eraníelle lze narazit jak na jiné snové poutníky, tak někdy i na spirita – ta méně přátelsky naladěná jsou schopná v takovém případě i těžce poškodit mysl člověka, případně ho v Eraníelle navěky uvěznit; takoví spáči se už nikdy neprobudí a zůstává po nich jen prázdná a rychle chřadnoucí fyzická schránka. Pro šamany a šeromágy představuje Eraníella závažné nebezpečí; při napojení na sakhu na této úrovni již zpravidla nejsou schopni návratu zpátky.
Démoni a spirita Jak již bylo zmíněno, přítomnost sakhy v průběhu vývoje života na Iškatrahu umožnila vznik ojedinělých forem života, jako jsou démoni, spirita a plantoidi. Zatímco u plantoidů lze mluvit o vlivu sakhy pouze při historickém vývoji, démoni a spirita jsou jí ovlivňováni neustále. Démoni jsou někdy nazýváni také přírodními duchy; jsou schopni využívat sakhu v různé míře obdobně jako kouzlotkalci, třebaže jejich schopnosti jsou stálé a přirozené a jejich užívání nevyžaduje žádnou větší soustředěnost. Schopnosti démonů by se daly přirovnat k elementární magii, neboť působí výlučně na čtyři základní živly podle druhu démona. Na druhou stranu spirita jsou sakhou částečně tvořena; jedná se o zvláštní, napůl éterické bytosti často se zvláštními schopnostmi (a někdy zcela bez nich), takřka bez výjimky vzácné a obvykle polapitelné. Spirita lze běžně nalézt v Eraníelle, neboť jsou ze své podstaty na sakhu napojena zcela přirozeně a nepřetržitě. Jak spirita, tak démoni instinktivně vyhledávají přítomnost kouzlotkalců a často se rozhodnou jednoho konkrétního doprovázet, byť jejich přítomnost může být někdy spíše na obtíž než k užitku. Části jejich těl se pak využívají při tvorbě amuletů, talismanů a nejrůznějších lektvarů, neboť v sobě obsahují sakhu.
|