Jméno: Alleran Asynoth
Pohlaví: Mužské
Rasa: Člověk
Věk: 20 let
Jazyk: Jeho mateřinským jazykem je Örlesai ve kterém umí i číst a psát a také dokáže hovořit a číst ve Firilai. Možná by i něco napsal, ale asi by to nebylo úplně správně. Hovořit však zvládne ne sice úplně plynule ale bez větších problémů
Povolání: Pochází z bohatého rodu kovářů. On sám sice rodinné kovářství nevlastní, sem tam nějakou zbraň vyrobí a prodá.
Rodina: Alleran je jedním ze třech dětí poslední generace rodu Asynothů. Patří jim sídlo nedaleko centra města Kersk, ve kterém žijí už několik generací. Dalo by se říct, že jsou celkem majetní. Přímo doma mají jedno z nejlepších kovářství ve městě, ze kterého zbraně pak prodávají. Alleran je prostřední ze třech dětí otce Arystana Asynoth a matky Avellye Asynoth. Má starší sestru Astrithe Asynoth a mladšího bratra Alastera Asynoth mladšího.
Arystan Asynoth: Syn Alastera Asynoth staršího a Adelay Asynoth a Alleranův otec. Arystan je jedináček tudíž rodinné majetky zdědil on. Je hlavním mistrem kovářem v rodinném kovářství. To, co vytvoří, umí také používat. Je tedy skvělým šermířem. Nerad zaměstnává cizí lidi, proto jsou jeho učni synové Alleran a Alaster. Sám neměl moc bohaté dětství, jelikož hlavním cílem jeho rodičů bylo z něj vychovat perfektního dědice jejích podnikání. Oba dva zemřeli na obchodní cestě do sousedního města, kde jich přepadla tlupa banditů, zabila je a ukradla jim zbraně, které vezli. Arystanovi bylo tehdy 22 let. Naštěstí už byl dostatečně zdatný a kovářství dokázal udržet. Po téhle zkušenosti vyhledal ve městě učitele, který by ho naučil umění šermu, aby se v takových situacích, jako se přihodily jeho rodičům, dokázal alespoň nějakým způsobem bránit. Jedním z jeho kupců byla rodina Leothenů, kteří chtěli celkem velkou objednávku. V den, kdy si pro ni měli dorazit, se před sídlem Asynothů objevila dívka řídící vůz tažený koni, která objednávku přišla vyzvednout. Tehdy se s Arystanem poprvé setkali a už to jelo. Začali se stýkat, až se do sebe zamilovali a vzali se. Z Avellye Leothen se stala Avellya Asynoth.
Avellya Asynoth: Dcera Haristena a Paetyll Leothen a také Alleranova matka. Avellya je jedna z patnácti dětí svých rodičů. Většinu svých sourozenců ani nezná a neví, co s nimi je. V podstatě žila jen se svojí starší sestrou a rodiči. Vždy, když se zeptala na své sourozence, odpovědi se jí nedostalo. Věděla jenom, že nějakých má. Většinu svých dětských let strávila ve městě Cir, kde její rodiče také obchodovali a prodávali zbraně, které ale nevyráběli, takže je museli kupovat. Matka z ní jednou chtěla mít ženu domácnosti, a tak jí už od mala učila vařit všechna jídla, co znala, a také ji učila číst a psát v jazyku Örlesai a i Firilai, který se naučila od své elfské kamarádky. Avellya se však psát ve Firilai nikdy nenaučila. Když jí bylo 21, obchod jim už nefungoval tak jak předtím, a tak se museli přestěhovat do města Kersk. Tam to taky nebyla žádná sláva, nicméně se jí život značně zlepšil ve chvíli, kdy jí rodiče poslali vyzvednout objednávku zbraní od místního kováře. Avellya tehdy poprvé potkala Arystana Asynotha, kterého si později také vzala.
Astrithe Asynoth: Dcera Arystana a Avellye Asynoth, sestra Allerana a Alastera Asynoth mladšího. Je nejstarší ze všech třech sourozenců. Od Allerana je o 3 roky starší. Jediná, kdo s kováním zbraní nemá nic společného. Otec jí nikdy, jako dívce, nedovolil kovat železo. Svoje uplatnění tedy našla v prodeji ukovaného zboží. Později se vdala za obchodníka z města Neutha, kam se nakonec i přestěhovala. Trvala však na tom, aby jí zůstalo rodné jméno.
Alaster Asynoth mladší: Syn Arystana a Avellye Asynoth, bratr Allerana a Astrithe Asynoth. Je nejmladší ze všech třech sourozenců. Od Allerana je o 5 let mladší. Většinu svého času tráví pozorováním létavců vysoko v oblacích, je jimi fascinován a sám se chce přidat k leteckým jednotkám. Je také učeň svého otce v kovářství. Zřejmě je to i budoucí dědic rodinného podnikání, jelikož Astrithe je holka a otec jí nechce přenechat kovářství a Alleran se hodlá vydat jinou cestou než cestou rodinného podnikání.
Bydliště: Alleran se narodil ve městě Kersk, kde žije doteď.
Vzhled a kondice: Vysoký zdatný muž, na první pohled byste o něm řekli, že je asi nějaký bojovník nebo strážce. Byli byste v skutku dost daleko od pravdy, byť ne zas tak moc. Alleran je dobrý kovář, o čem můžou svědčit i jeho široká ramena. Rozhodně to není žádný kulturista, byť má celé tělo hezky tvarované a svalnaté. Je hodně vysoký. Má něco kolem 194 centimetrů. I s jeho vlohy však fyzické námaze moc neholduje. Osobně preferuje raději intelekt a mysl před sílou. Kromě výšky se ale nijak extra od ostatních lidí neliší. Hlavu mu zdobí krátké, jako uhlí černé, rovné vlasy. Na tváři dominují velké, zelené oči s věčně hlubokým pohledem, které jsou ještě víc zvýrazněny hustým, stejně jako vlasy, černým obočím. Mezi očima se táhne ne moc hrubý a ani ne moc hluboký kořen nosu. Samotný nos není také nijak moc široký, dlouhý či velký. Takový průměrný nos no. Pod nosem se většinou smějí trochu širší, ne však příliš široké, ústa s mírně vykrojeným horním rtem. Rty má spíš tenké, než plné. Další částí jeho tváře, kterou si jde hned na první pohled všimnout je jeho čelist, kterou má výraznou a mírně hranatou.
Oblečení/ošacení: Alleran si zakládá na důležitém vzhledu. Většinou nosí oblečení v tmavých barvách jako tmavě modrá, šedá nebo černá. Nebrání se však ani sytým barvám. Nejraději má na sobě úzký dlouhý kabát, který se končí až pod koleny, co společně s jeho výškou budí přesně takový dojem, jaký Alleran budit chce. Je také moc rád, když oblečení, co má aktuálně na sobě má i kapuci, kterou si nasadí v dešti, nebo když, jak to on rád dělá, někoho sleduje. Stejně tak, když si může obléct něco, co se alespoň podobá plášti, neváhá ani vteřinu. Oblečení, co má jenom krátké rukávy, nebo oblečení, co nedejbože rukávy vůbec nemá, je v jeho garderobě takřka k nenalezení. Při pátrání delšímu jednomu dni, by se však u něj možná našlo i něco takového. Co se doplňků týče, nenosí skoro žádné. Výjimkou je jeho stříbrný prsten, který si sám dobrou dobu koval. Na nohou nosí většinou černé, nadkotníkové kožené boty. Kolem pasu má obvázaný opasek, za kterým má na bocích zavěšené dvě kovářská kladiva, která si sám podle sebe upravil.
Povaha a záliby: K jeho povaze toho není tolik co říct, jelikož není nějak komplikovaný. I když možná…jak se to vezme. Začněme s tím, jak na první pohled působí. Tím, jak stojí vzpřímeně s rukama podél těla, se může zdát, že je asi nějak důležitý, nebo že se alespoň tak snaží vypadat. Och, ano. To se opravdu snaží. Snaží se chovat na úrovni. Používá spisovnou řeč, a mluví pomalu a srozumitelně, navíc s jeho nízko položeným hlasem. Když chodí, chodí rázně a dělá dlouhé kroky. Samozřejmě, ne však, pokud to není nutné, nebo se to nehodí. Většinu času se chová slušně. Nejde však o něm říct, že má jednu náladu, ve které drží celý den. Vždy se snaží chovat tak, aby z dané situace vyšel jako ten co možná nejvíc inteligentní. K výše postaveným se chová uctivě, no ani od nich si nenechá skákat po hlavě. Největší uznání u něj mají lidé jako je on. Dalo by se říct, že jeho nejoblíbenějším výrazem ve tváři je radost a vážnost. Ke každému se chová tak, jak se dotyčný chová k němu. Pokud to není někdo výše postavený. Pokud se mu ale nezalíbí, tak ani v takovém případě to nezůstane úplně bez reakce. Nesnese, když se s někým jedná nespravedlivě. Byť se může stát, že nespravedlivě jedná i on. Když ví, že může, tak si rád dělá srandu. Někdy zvykne sledovat chování ostatních lidí. Považuje to za takový svůj skrytý koníček. Jinak se věnuje čtení knih a sem tam se pokusí pomoct nějakému obyvateli, který pomoc potřebuje. Pokud možno, kladiva, která si sám upravil, nosí co nejčastěji u sebe, jelikož meč ho moc neláká, a kladiva jsou v celku jednoduší a mnohdy i efektivnější, navíc se není třeba o ně starat a jsou i méně nápadné, než velký meč. Co je na jeho povaze nepraktické, je to, že celkem rychle uvěří mnoha lidem. Je důvěrčivý (jak kdy) a kdyby na něj byla zahrána větší bouda, kterou neodhalí v její skoré fázi, tak se do ní kompletně nachytá. A, jen tak mimochodem, odvaha mu nechybí, a také rád vaří a dokáže ocenit dobré jídlo.
Historie: Pršelo. V den, kdy se Avellye Asynoth chystala přivést na svět své druhé dítě, nad městem Kersk a jeho vzdáleným okolím zuřila bouřka, jakou lid Letherie už dlouho nezažil. Obklopená služebnicemi porodila zdravého chlapce. Alleranovo útlé dětství bylo jednoduše řečeno nudné, jako dětství každého miminka. Takové batole nic světoborného napáchat ani nemůže. Jako malý si hrával se svojí sestrou. Milovala ho. Nedokázala se nabažit chvil, kdy se o něj mohla starat. Většinu času strávili hraním si na dva rytíře bojující na život a na smrt. Vždy to však skončilo pláčem a máma je musela od sebe odtrhnout, jelikož žádné dítě jejich věku nechce prohrát souboj se svým sourozencem a tak se pokaždé pohádali. Tenhle problém se vyřešil příchodem dalšího dítěte. Když Alaster trochu povyrostl, Astrithe s Alleranem jej využívali na rozhodování mezi vítězem a poraženým v jejich soubojích. Když Astrithe slavila dvanácté narozeniny, otec jí ukoval malý meč. Lepší hračku dostat ani nemohla. Alleran, aby nebyl smutný, dostal malá kladívka, která otec v kovářství už nepotřeboval. Nejednou se proto stalo, že jeden, druhá či třetí zůstal s obvázanou končetinou. Nicméně jich to bavilo natolik, že otec začal Astrithe učit umění šermu. Matka ale nechtěla, aby její dcera uměla jenom šermovat, a tak Alleranovi a Astrithe začala předávat schopnosti vaření, které získala od své matky. Nejlépe to šlo však Alleranovi. Alastera nic z toho vůbec nezajímalo, mnohem raději sledoval, jak ve vzduchu létají mohutní tvorové všech tvarů a velikostí. Pohlásil proto, že se chce stát letcem. Alleran postupem času také začal zaostávat za svojí starší sestrou a rozhodl se, že si přivlastní boj s kladivem, než s mečem a tak s otcem vyhledal ve městě učitele, který mu s tím pomáhal. Zhodou okolností toho samého učitele, jakého si dříve našel i Arystan. Byl už sice starý, ale pořád čiperný. Ve čtrnácti letech se začal zajímat o cizí jazyky. Jednou totiž, když šel s matkou nakupovat do města, uslyšel, jak jeden muž mluví řečí, které Alleran nerozuměl. Zalíbila se mu myšlenka mluvit tak, jak to nedokáže každý. Zeptal se matky, jakou řečí to ten muž mluví. Ta mu řekla, že Firilai. Jazyk elfů. Začal se věnovat studii Firilai. Nejdřív s matkou, která ho naučila číst a psát i v Örlesai a čtení a základům mluvy ve Firilai. Později začal číst celé knihy ve Firilai, čím si schopnost mluvit touhle řečí ještě víc přivlastnil. V nejedné knize se dočetl o něčem, co bylo nazváno kouzlotkalectví a začal si o tomhle směru vyhledávat informací víc. Za nějakou dobu se začala chystat obrovská slavnost. Astrithe se měla vdávat. Alleranovi bylo 17 let. Nikdy neměl rád muže, do kterého se jeho sestra zamilovala, no kvůli ní ho byl ochoten tolerovat. Svatba se měla uskutečnit ve městě Neutha. Celá rodina šla tedy na jakýsi výlet. To bylo poprvé, co Alleran opustil město Kersk. Po třídenních oslavách se rodina vrátila zpátky domů. Astrithe si pobalila věci a odstěhovala se do města Neutha nadobro. Alleran pokračoval v trénování s kladivem a čím dál vic se zajímal o kouzlotkalectví, až se nakonec rozhodl, že půjde studovat na akademii. Ani jeden z rodičů se jeho rozhodnutí moc nedivil. Oba dva v něm viděli potenciál, nějakou magickou jiskru, stát se skvělým kouzlotkalcem, už jenom proto, co si pamatují ze dne, kdy se Alleran narodil – tu velikánkou bouři. Do doby, než se ale na akademii přihlásí, mu otec nakázal pomáhat v kovářství.
Víra: Alleran, jako mnoho jiných lidí, věří ve čtyřbožství. Nejméně uctívá boha Kwakalosiwae. Zatím, co Fergose, Ythaala a Oregaše tak nějak stejně. Jelikož jsou kováři, většina rodiny uctívá Fergose a Oregaše. Alleran ví, že on by měl taky. Jeho mysl se ale z nějakého důvodu, který ani sám nezná, přiklání k bohu Ythaala.
Inventář: • Modrý dlouhý kabát
• Černá vesta
• Tmavě šedé kalhoty
• Černé kožené nekotníkové boty
• Dvě kladiva vlastní výroby (
http://www.larping.org/wp-content/uploa ... 402606.png )
• Stříbrný prsten
• Měšec s penězi
• Pytel za opaskem se sušeným nakrájeným chlebem a jablkem
• Kniha nízkých rostlin a bylin ve Firilai
Fyzické dovednosti: Téměř žádné. Alleran je akorát tak silný. Sílu má hlavně v rukou, kterými často mlátí kladivem. Taktéž se kladivem dokáže celkem obstojně ohánět v boji. Kvůli tomu potřebuje být také mrštný. To také je. Uhýbání mu jde, no co se týče běhu na jakoukoli vzdálenost, tam je to nula bodů. Rychlí není skoro vůbec a kdekdo by ho dokázal předehnat. Nepomáhají tomu ani jeho dlouhé nohy. S výdrží na tom také není nějak extra dobře. Zvládne vydávat energii na místně, no jakmile přijde k pohybu na vzdálenost větší, než dva a půl metru, tak mu to už nejen hraje pěkně na nervy, ale také na plíce.
Sociální dovednosti: Přišel na to, že umí celkem obstojně lhát. A vlastně je celkově dobrý herec, co se emocí týče. Je příliš důvěřivý, co je paradox, a s lidmi se snaží zacházet co nejmíň otravně, a co nejvíc přátelsky.
Magické dovednosti: Zatím o nich neví. Rodiče mu však vždy říkali, že potenciál využívat magii má. A podle všeho je to nejspíš pravda. Přečetl několik knih o magii v Iškatrahu a také o směru kouzlotkalectví.
Ostatní dovednosti: V první řadě dokáže výborně číst a psát v jazyku Örlesai, a (jenom) číst a mluvit v jazyku Firilai. V druhé řadě dokáže bojovat s jednoručním kladivem (nebo dvěma naráz). Dokáže celkem dobře vařit různá jídla od masa, přes zeleninu až po koláče.
