|
Azka
Jméno:
Askatör – vyslovení toho jména v ní však vyvolává agresivní reakce, takže se představuje a nechává se oslovovat jako Azka.
Pohlaví:
Ženské
Rasa:
Polární elf
Věk:
Dospělá – 32 let
Jazyk:
Fjörgalei plynně slovem i písmem, ostatními jazyky se domluví jen velmi obtížně; její neznalost jazyků však ve výsledku není žádný zásadní problém, protože Azka nemluví pokud možno vůbec.
Povolání:
Léčitelka, bylinkářka, porodní bába.
Rodina:
Natrëah: Azčina matka, ve svých letech stále ještě oplývající půvabem (který po ní Azka z větší části nezdědila) pochází z kmene Lökki, odkud ale utekla za Azčiným otcem. Byl to nesmírně dojemný a romantický příběh zakázané lásky mezi elfy ze svou různých kmenů, z něhož dodnes zbyly významné pohledy, zamilované úsměvy a poznámky plné dvojsmyslů. Je energická a optimistická a svou roli ženy v domácnosti zastává s vervou a nikdy nemizejícím úsměvem.
Mino: Azčin otec se ke své ženě vysloveně hodí; stejně jako ona, i on je prakticky neustále veselý a humorem oplývající, což nutně vede k otázkám, po kom Azka zdědila svou sociofóbii – nejspíš od nějakého vzdálenějšího předka. Jeden z nejlepších lovců kmene ve svém mládí pořádně divočil, což mělo za následek manželku z docela jiné elfské osady a několikaletý spor mezi oběma kmeny, který už ale naštěstí odezněl. Pro zajímavost, Mino je na poměry elfů poměrně nezvyklé jméno; snad právě to vedlo Azčina otce předat tenhle drobný naschvál o generaci dál a potrestat ji jménem, jaké dostala (a jaké nikdy před nikým dobrovolně nepřizná).
Tarrhak: Kmenový šaman, který si Azku zvolil coby svou učednici a s nímž Azka strávila mnoho významných let svého života, by se rozhodně dal zařadit mezi její rodinu. Maličko výbušný muž měl na Azku obrovský vliv a právě pod jeho vedením dospěla v nadanou mladou šamanku.
Bydliště/původní bydliště:
Azka se narodila a vyrůstala ve Skëttar Neskra; v současné době jsou jí domovem všechny cesty Ietherie a střechou nad hlavou samet nočního nebe.
Vzhled a kondice:
Kdo by v mladé šamance hledal zároveň i krásnou všestranně vyvinutou dívku o jaké všichni muži sní, ten by se hned na startovní čáře šeredně spletl. Nejde o to, že by Azka byla kdovíjaká šereda; její tvář je poměrně tuctová, jakých byste našli na každém rohu že by vám na spočítání prsty obou rukou nestačily, ani výjimečně krásná, ani výjimečně ošklivá. Poměrně světlá pleť, rovný nos přiměřené velikosti, rty spíše užší, ale ve vzácných chvílích, kdy se Azka usmívá, dokáží rozzářit celou její tvář. Všímavý pozorovatel by také zjistil, že její oči, modrošedé jako nebe před bouří, které se většinou na svět dívají typicky panickým výrazem, rovněž skrývají jisté nepopsatelné kouzlo – takové, jaké skrývá osamělá oáza uprostřed fádních písků pouště.
Jak už to tak polární elfové (a vzato kolem a kolem všichni elfové) mívají, i Azka má uši protažené do špičky, což je ale skutečnost, které si většina lidí na první pohled nevšimne, jelikož jí přes ně spadají vlasy – ty vzhledem ke své ledově modré barvě s lehce špinavě našedlým nádechem (není to prostě ten krásný čerstvý čistý led, ale už trochu staršího data) naopak prozrazují Azčinu příslušnost k národu polárních elfů naprosto spolehlivě. Nejsou to nicméně žádné zvlněné kadeře po pás, Azčiny vlasy připomínají spíše splihlou slámu a mladá šamanka si je svépomocí zastřihává na délku kousek nad ramena, takže si v nich vždycky nadělá ještě spoustu zubů.
Co se postavy týče, Azka dosti přesně připomíná pavouka. Je hubená, průměrně vysoká a v oblasti hrudní plochá jako prkno, zato však samá ruka a samá noha. Optimista by si jistě všiml jejích dlouhých štíhlých prstů – s okousanými nehty, ale pořád štíhlých a vesměs elegantních – pesimista v ní pořád neuvidí nic, než vyplašeného a dosti zvláštního pavouka.
Oblečení:
Oděv volí Azka spíše jednoduchý a praktický, na velké okázalosti si nepotrpí. Po vzoru polárních elfů kombinuje převážně zvířecí kůže a kožešiny, případně hrubě utkané látky zpravidla neurčitě šedohnědé barvy; někdy si oblečení zdobí modrými výšivkami, ale to je její jediný ústupek módě.
Na sukně Azka zanevřela už dávno, nejen, že za dlouhých severních zim pod ně nepříjemně fouká, ale pro cestování a celkově pohyb v jiném terénu než jsou městské ulice jsou kalhoty jednoduše praktičtější – a pokud si ta podivná pavoukovitá osůbka neurčitého pohlaví čas od času vyslouží zkoumavý či dokonce pohoršený pohled, koho to trápí? Ke kalhotům nosí ještě vysoké kožené boty a prostou halenu, přes kterou má navlečený ještě jednoduchý kabátek s kapucí – tu, zvlášť při pohybu v zalidněných oblastech, prakticky nesundavá z hlavy. Pokud není vyloženě horko, zpravidla si navleče ještě rukavice a kolem hlavy si omotá šátek, takže jediné, co z ní je v takových chvílích vidět, je nervózní pohled dvou modrošedých očí.
Šperky Azka přezíravě zavrhuje, alespoň co se týká drahých kovů; někdy se ale zdobí několika šňůrkami s dřevěnými korálky, ptačím peřím a několika drápy dravých zvířat. Inu, šamanka.
Povaha a záliby:
Asi nejvýraznější Azčinou vlastností je silná nedůvěra vůči okolnímu světu, především vůči čemukoli, co mluví (a mluví na ni), aniž by to bylo vyzváno. Je neobyčejně obtížné s touto mladou šamankou navázat jakýkoli typ komunikace; to se nejlépe daří snad asi rostlinám. A rostliny nemluví, víme?
Pokud se pomine fakt, že Azka trpí silnými jazykovými nedostatky a má velké potíže porozumět komukoli, kdo na ni právě nepromluví její mateřštinou, není to právě mnohomluvná osoba, a to v každém slova smyslu. Je nesmírně plachá a je třeba s ní jednat neobyčejně opatrně, jinak se vůbec nerozpakuje utéct někam do ústraní. Lidskou, elfskou ani žádnou jinou společnost zásadně nevyhledává, pokud to není nezbytně nutné, přetrpí nanejvýš společnost zvířat, se kterými se coby šamanka dokáže dorozumět – ale ani to není věc, kterou by měla na denním pořádku. Když se jí někdo na něco zeptá nebo ji zkrátka osloví, má tendenci doširoka otevřít oči, vrhnout na dotyčného nesmírně vyděšený výraz a – utéct.
Jakkoli Azka na poli sociálních dovedností selhává na celé čáře a ještě kousek dál, v oblasti léčitelské se jí málokdo vyrovná; přinejmenším do doby, než na ni pacient začne příliš mluvit, ale pacienti, co moc mluví, beztak jen simulují a není třeba se jimi dál zabývat. K těm ostatním (čti: k těm, co nemluví) je Azka nesmírně laskavá a pečující a její tichá, soustředěná společnost je pro nemocné a zraněné kupodivu jakýmsi zvláštním způsobem uklidňující.
Ve chvílích, kdy je sama a zcela sama (nanejvýš ve společnosti svého ket-tha, ale to se nepočítá) si Azka kupodivu ráda zpívá a dokonce má velmi příjemný a melodický hlas. Také s oblibou vyšívá a prolézá nejrůznější křoviska, kde hledá nové bylinky a zajímavé houby. Čas od času, nejlépe když na obloze svítí oba měsíce, dokáže proležet třeba i celou noc v trávě a mlčky sledovat nekonečné krásy noční oblohy.
Historie postavy:
Už když Azka přišla na svět, jedné dlouhé zimní noci (což není velké specifikum, jelikož na severu je zima prakticky pořád), když na obloze zářila Sianí v úplňku a Thrátes byl sotva vidět, nezařadila se okamžitě mezi ty baculaté živé děti, které svým křikem budí noc co noc celou vesnici. Byla maličká a poměrně neduživá a nikdo nepochyboval, že se nedožije konce zimy.
O to větším bylo překvapením, když se Azka dožila nejen konce zimy a příchodu jara, ale prožila ve vesnici ještě mnoho dlouhých let. Kmenový šaman usoudil, že se sama Sianí stala patronkou děvčátka, které se narodilo v jejím úplňkovém svitu, a nenechala ji zemřít. V každém případě z drobného a neduživého dítěte vyrostlo tiché a nenápadné děvčátko, které se nikdy zvlášť neprojevovalo a jehož zamlklá přítomnost se stala součástí běžného života osady. Ostatně, polární elfové nejsou nijak mnohomluvní, takže Azka netvořila až takovou výjimku. Podobně jako všechny řádné elfské dívky se učila šít, vařit a spravovat domácnost, ale nejednou doprovázela otce na lovu, kde se naučila jak zvíře vystopovat a zabít, tak ho stáhnout, vykuchat a zpracovat jeho maso, kůži i kosti.
Nikdo netuší, co vedlo kmenového šamana k tomu, aby si Azku vybral coby svou učednici. Když navštívil Azčinu rodinu, všichni byli upřímně zaskočeni, avšak cesty šamanů jsou nevyzpytatelné a i kdyby to Azka nedotáhla na šamana, dostalo by se jí léčitelského vzdělání a to není nikdy k zahození. Velice záhy se však ukázalo, že se šaman nespletl. Pakliže měla Azka potíže komunikovat s lidmi a elfy, s promlouváním k rostlinám neměla nikdy problém a snad to byla právě její tichá povaha, co vždy ponouklo zvířata, aby přišla blíž a nechala se od ní oslovit. Pod vedením svého učitele Azka zjišťovala, jaké drobné a nenápadné pochody hýbou světem kolem, učila se tajemství zrození, růstu, života i smrti, poznávala byliny, sbírala je a zpracovávala do léků a mastí a vykonávala složité rituály coby poklonu drobným bůžkům a duchům lesa. Její tichý a melodický hlas, který s takovou oblibou skrývala před světem, nejednou zazněl severními lesy ve skromných prosbách, které jen málokdy zůstaly nevyslyšeny.
V každém případě Azka projevila talent jako málokdo a třebaže se její antisociální povaha projevovala čím dál víc, svou šamanskou hůl získala už v necelých třiceti letech.
Pro jeden kmen nejsou zapotřebí dva šamani. Tohoto faktu si byla Azka vědomá, když si balila nezbytné věci a doprovázena jen svém ket-tha, věrným druhem v životě a ve smrti, se vydávala na dlouhou pouť po Ietherii pomáhat tam, kde jí bude zapotřebí – a kde na ni nebudou lidé příliš mluvit. Jednou se snad vrátí; jednou, až šaman Skëttar Neskra zemře a pro ni pošle náčelník, aby nastoupila na jeho místo. A nebo ne.
Vždyť na rozhodování je ještě moře času.
Víra:
Zcela přirozeně Azka pevně věří v přítomnost přírodních duchů, byť si svou víru nechává spíš pro sebe; rozhodně by se nikdy s nikým nehádala, čí víra je ta správnější. Nebo vlastně i o čemkoli jiném.
Inventář:
- zásoba sušených bylin, odvarů a mastí ve velké brašně
- o poznání menší zásobička pitné vody, sušeného ovoce a masa
- měšec s několika mincemi, avšak o žádné bohatství se nejedná
- oblečení a několik ozdob z peří a korálků
- šamanská hůl
Fyzické dovednosti:
Díky své pavoukovité stavbě těla a relativně dlouhým nohám je Azka schopná poměrně rychlého běhu – a když utíkáte třeba před rozzuřeným gryfem, tak beztak nepotřebujete ani ty dlouhé nohy, aby vám to běželo zatraceně rychle. Mrštností či obratností moc neoplývá, na druhou stranu umí velice obratně šplhat; třeba na strom, právě před tím gryfem. Zbraně neovládá a neumí plavat. Vlastně chová k vodě jako takové silnou nedůvěru.
Sociální dovednosti:
Ne, vážně. Ne. Ne.
Magické dovednosti:
U šamanky nelze hovořit přímo o magických dovednostech, protože šamanismus je sám o sobě velmi specifický. V rámci tohoto zvláštního "oboru" však Azka bez obtíží zvládá takové obecné základy, jako je komunikace s rozličnou zvěří, vytváření mastí, odvarů a léků snad na všechny nemoci, jaké si člověk vzpomene a samosebou též drobné ovlivňování okolního světa pomocí zpěvu. Umí přivolat a utišit vítr, oslovit měsíc, aby vyšel zpoza mraků nebo nechat vyklíčit semeno či dozrát plod; jestli by dokázala i vytvořit tsunami nebo nechat rozpukat zemi, to ještě nezkoušela a nijak se jí do toho ani nechce.
Částečnou přeměnu ve zvíře Azka nikdy nezkoušela a protože už se jí dostalo cti setkat se se šamanem, který se ve zvířecí podobě ztratil a přestal zcela myslet jako elf, nijak se do této disciplíny nehrne.
Ostatní dovednosti:
Azka umí číst a psát Fjörgalei, tedy jazyk polárních elfů – cokoli jiného jsou pro ni jen záhadné hieroglyfy. Rozpozná většinu bylin, stromů a keřů, zná zpaměti jejich účinky a umí je zpracovat. A na závěr také poměrně obstojně šije a vyšívá.
Vařit by technicky měla umět, ale neumí. Ne, vážně, matka se ji to snažila léta naučit, ale výsledky Azčina kulinářského umění nejsou nic, co by chtěl člověk se zdravým rozumem ochutnávat.
Gwyn
Jméno:
Gwyn
Pohlaví:
Samec
Druh:
Hedvábníček plší
Vzhled:
Bylo by krásné říct, že Gwyn nijak nevybočuje z řad svých soukmenovců, ale přesný opak je pravdou. Tam, kde je srst jiných hedvábníčků nádherně leskle šedočerná, ta Gwynova se leskne neposkvrněnou albínskou bělobou. A přece se nedá hovořit o úplném albínovi, protože dva pruhy na zádech, jimiž se honosí každý hedvábníček, mu zůstaly. V přímém rozporu s běžným albinismem i ostatními hedvábníčky jsou tyto pruhy temně, indigově modré.
Těžko říct, jaká hříčka přírody může za toho nezvyklé zbarvení, které rozhodně není obyčejným albinismem - nebo si možná nějaký kouzlotkalec pohrával s jedním z Gwynových předků a vložil do jeho genetické linie tenhle zvláštní barevný předpoklad? Tak či tak Azka Gwyna už dlouho podezírá, že se k ní tahle důvtipná malá šelmička přidala do značné míry i z toho důvodu, že by s touhle barvou v přírodě neměla nejmenší šanci. Bílá se v divočině prostě nenosí.
Stejně jako obyčejní albíni má i Gwyn očka sytě červená a jeho pohled tak může být lehce zneklidňující. S nedostatkem pigmentu se váže i citlivost na světlo, takže pokud Gwyn něco ve svém životě nepotřebuje, je to ostré sluneční světlo.
Povaha:
Zatímco ostatní hedvábníčci jsou aktivní spíše za šera, tedy v časných ranních hodinách a za soumraku, Gwyn se skrze svůj drobný handicap stal ryze nočním tvorem. Ne že by byl přes den slepý jako krtek, ale pro vlastní pohodlí upřednostňuje tmu - což ne vždycky vyhovuje Azce, která se kupříkladu chce vyspat po náročném dni a právě v ten moment se v záhybech jejího kabátu vzbudí takhle chlupatá mrška a začne se dožadovat pozornosti.
Gwyn není hloupé zvíře; kdyby byl, už by dávno nežil. Albíni to v přírodě mají vždycky těžké a Gwyn se jen s velkým štěstím vyhnul sežrání vlastní matkou, která ho - oprávněně - považovala za slabý článek vrhu. Naštěstí až tak slabý nebyl, ale život po vystrčení čenichu z hnízda byl ještě daleko horší. Gwyn musel nesčetněkrát napnout svou vynalézavost až na samou hranici, aby vůbec přežil. Spojenectví s mladou šamankou se ukázalo být jednoznačně výhodným, i když Gwyn sám to nikdy nepřizná.
Shrnuto a podtrženo, je to akční chytrá malá šelmička, která jen málokdy nechá svou šamanku se pořádně vyspat a zcela překvapivě na ni platí vyprávění příběhů a zejména pohádek; u těch spolehlivě usíná a pro Azku je toto nedobrovolné vypravěčství jediným způsobem, jak se na chvíli trochu vyspat.
Naposledy upravil(a) Azka dne ned 13. zář 2015 16:40:44, celkem upraveno 1 x.
|
